Nová cesta po starých místech

Matně vzpomínám, kdy jsem si naposledy vyjel na motorce jenom tak... abych nikam nejel pracovně nebo za nějakým vyřizováním. Odhaduju to tak na rok 2007. Proto jsem přijal s vděčností noční výměnu mailů s Františkem, že si kromě pracovních setkáním musíme spolu také vyjet. Františka jsem potkal díky novému místu v práci a především tomu, že se nám stará o design majetků, opravy atd... A to nejdůležitější je, že vlastní BMW GS 1150 a na něm tráví mnoho kilometrů služebních cest. Vyjedem si... dohodli jsme se... bílá sobota (je jenom autopůst - motorkopůst není = tak hurá), domluveno.

Srazili jsme se na 10:00 u nás na dvorku. František připravil plán cesty. Hradec (ještě letos poprvé natankovat - v mém případě) a pak směrem Orlické hory.

Do Týniště po státovce a pak do podhůří. František náš dvoučlený konvoj vedl s dokonalou a pohodovou přesností, jen tak polechtával své dva vodorovně uložené válce. Závod bych si s ním určitě nedával, páčto moje čtyři horizontálně a v řádě vládnou polovičním obsahem i daleko menší silou. Osobně se mi však cestovalo moc prima. Po hodince jízdy a ranní kávičce v Rokytnici jsem se vydali na starou známou orlickou hřebenovku. Místo, které znám už z první mototour... nezměnilo se, je pořád skvělé.

Cesta nás dovedla až pod Masarykovu boudu, ve vyšších polohách bylo dost písku a dalšího zimního harampádí na cestách, takže hlavně opatrně. V nižších polohách se jelo skvěle a svou vyjížďku jsem si opravdu moc užíval. Pokukával kolem po známých místech (např. pevnosti Hanička, Dobrošov). Ale díky Františkovi viděl i mnoho nového.

A před návratem domů oběd v Jiráskově boudě (jídlo docela ušlo, i když to zpočátku vypadalo, že si nás ani nevšimnou)

Pak už jenom zpáteční cesta přes Nové Město a Černilov. A já si tuhle vyjížďku skutečně užil. 190 km jenom tak... Byl to pro mne také jeden z prvních testů u mne nového stroje, starého známého Vikingova XJ 600 a jsem rád, že ho mám.